Objevil jsem v Kauflandě jakejsi chleba, ale tak dobrej, že jsem ho za dva dni celej sežral (1 kg). Koupil jsem ho už třikrát a pokaždý zmizel za dva dni. A to mě předtím chleba vydržel nafurt pokud nezačal plesnivět, prostě chleba nežeru, a najednou se objeví tohle. Asi obsahuje něco, co ty jiný chleby neobsahovaly, nějakej stopovej prvek, a tělo si ho vyžaduje. Nemusím si na něho ani nic mazat, chutná mě tak jak je, i když namazanej líp klouže krkem.
Ale snad mě to chlebožraní přejde. V noci prdím jako ďábel a omamně si smrdím pod deku. Napřed jsem vždycky, když ten oblak pod dekou doputoval až k mýmu nosu, zatajil dech. Ale to bych musel bejt cvičenej potápěč nebo se udusit. Teď už mám zaužívanej postup: prd zadržovat jak Němci komunizmus a kdyz už je to k popukání, udělám Auroru. Potom skontroluju jestli sem si nenatrhl kanón a na jeden dech doklopýtam k oknu zjistit, jestli už bolševici útočí na Zimní palác. Tam se na chvilku schovám, smrad potichu proklouzne kolem mě ven, v okruhu několika metrů pozabíjí noční hmyz a já jdu zas zalehnout.